Divadlo Klauniky Brno uvádí nejhranější autorskou komedii současnosti.

Didaktická klaunikyáda na motivy románu Miguela Cervantese Saavedry uchopená dle vzoru velkého českého učitele Jana Ámose Komenského

V hlavní roli přední světový chůdoherec Lenoir Montaine

Svéráznému zpracování osudů Dona Quijota a věrného služebníka Sancho Panzy nechybí humor, nadsázka, fantazie ani mystifikace. Po formální stránce zvolil režijní poradce představení, autor, mim, básník těla i duše  Boleslav Polívka cestu didaktické klaunikyády.

S vědomím toho, že společnost je  poznamenaná dekadencí a nedostatkem ideálů a opravdových vzorů, předstupují před diváky 2,38 m vysoký profesor španělského jazyka  a  literatury  a 120ti  kilogramová  Ancha   pracující jako vychovatelka na kominickém internátě ve Šlapanicích, v kostýmech Dona Quijota a Sancho Panzy. Se skupinou španělštinářů se ujímají nelehkého úkolu: - co nejlépe ztvárnit příběh důmyslného rytíře Dona Quijota.

   Osou představení je vzájemné prolínání několika významových rovin. Řazením scén, počínaje bojem s větrnými mlýny až do Quijotova zmoudření je vytvářen příběh Dona Quijota, kterým neustále prostupují osudy profesora a vychovatelky, odrážející jejich slabosti i velikost, pošetilost i odcizení.

    Střetáváním těchto dvou rovin vzniká řada humorných situací, jež jsou odrazovým můstkem pro vytváření nového vztahu mezi profesorem (hrajícím Dona Quijota), vychovatelkou Anchou (představující Sanchu) a dalšími postavami děje (princezna Dulcinea, pasováček, atd.). Jakoby celá inscenace vznikala momentálně před zraky a za aktivní spolupráce diváků.

     Názornost, atraktivnost, spontánnost, lidový humor a především přirozená hravost. Forma, která je v představení Don Quijote de la Ancha Divadla Klauniky užita, je vlastně hra na hru v tom nejdivadelnějším slova smyslu. Výsledkem toho je pocit radosti z odkrývání a sdílení vzájemného vztahu mezi hercem a divákem, radost ze společné účasti na tvorbě okamžiku, která je umocněna prožitkem hybatelské síly ušlechtilého donkichotství.